Karlovarské kolonády

Mlýnská kolonáda

Dnešní pseudorenesanční kamenná kolonáda byla postavena v letech 1871–1881 podle projektu vynikajícího českého architekta Josefa Zítka. Atika kolonády je doplněna dvanácti pískovcovými alegorickými sochami, představujícími jednotlivé měsíce roku. V interiéru největší karlovarské kolonády vyvěrá celkem pět minerálních pramenů: Mlýnský pramen, pramen Rusalka, Pramen knížete Václava, pramen Libuše a Skalní pramen.

Sadová kolonáda

Zdobená montovaná litinová kolonáda je posledním pozůstatkem koncertní a restaurační haly zvané Blanenský pavilon, postavené v letech 1880 – 1881 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Od roku 2001 zde vyvěrá Hadí pramen a z prostoru kolonády je rovněž přístupný vývěr Sadového pramene v suterénu Vojenského lázeňského ústavu.

Tržní kolonáda

Bohatě vyřezávaná dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu byla postavena v letech 1882–1883 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera v prostoru historického tržiště pod Zámeckou věží. Na počátku 90. let 20. století proběhla kompletní rekonstrukce kolonády. V interiéru Tržní kolonády vyvěrají celkem tři minerální prameny: Pramen Karla IV., Dolní Zámecký pramen a Tržní pramen.

Zámecká kolonáda

Pouze klientům přístupné Zámecké lázně vznikly na počátku 21. století přestavbou secesní Zámecké kolonády postavené v letech 1910 – 1912 podle projektu vídeňského architekta Johanna Friedricha Ohmanna. Uvnitř Zámeckých lázní je rovněž pískovcový reliéf Ducha pramenů. Volně přístupný zůstal pouze altán s vývěrem Horního zámeckého pramene, Dolní zámecký pramen byl sveden do prostoru Tržní kolonády.

Vřídelní kolonáda

Moderní prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém slohu z roku 1975 kryje nejoblíbenější karlovarský minerální pramen. Gejzír Vřídla zde v samostatném pavilonu vystřikuje až do výšky 12 metrů. Kolonáda je v pořadí již třetí kolonádní stavbou v tomto prostoru. Původně zde stávala empírová kolonáda z roku 1826, nahrazená v letech 1878-1879 nádhernou litinovou kolonádou podle návrhu vídeňských architektů Fellnera a Helmera.

Altán pramene Svoboda

Osmiboký dřevěný sloupový altán byl postaven v devadesátých letech 19. století nad nově zachyceným pramenem v prostoru pod Bernardovou skálou mezi Mlýnskou kolonádou a Lázněmi III. Vývěr pramene, nazývaný od roku 1946 pramen Svoboda, situovaný přímo v altánu na hlavním lázeňském korzu, je častou zastávkou návštěvníků Karlových Varů.

Altán Aloise Kleina

Již v 18. století byly na pozemku dnešního parku před Parkhotelem Richmond známy vývěry vřídelní vody. V roce 1884 zde byl zachycen pramen, jenž byl nazván na počest rakouské arcivévodkyně Štěpánky. Štěpánčin pramen železnaté kyselky se následně stal díky svému složení významnou součástí pitné kúry lázeňských hostů. Na počátku 20. století však vývěr pramene zanikl. Teprve v roce 1993 byl po několika neúspěšných pokusech realizován nový vrt. V roce 1997 byl nad znovu obnoveným vývěrem pramene Štěpánka postaven osmiboký dřevěný altán ve švýcarském stylu podle návrhu Ing. arch. Františka Vondráčka, který nese jméno původního majitele sanatoria Richmond Aloise Kleina. Pramen Štěpánka patří mezi prameny doposud nevyhlášené jako přírodní léčivé zdroje.