Probíhá úprava webových stránek.
Tento gejzír vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody. Dnes kromě Zámeckého pramene jediným pramenem využívaným ke koupelím. Vřídlo se ale užívá i při pitné kúře. V prostoru kolonády je umístěno celkem 5 pitných stojanů s vřídelní vodou o teplotách 72, 50, 30 °C. Sloupec vřídelní vody je díky tlaku schopen vytrysknout až do výšky 12 metrů.
Léčivé schopnosti tohoto zřídla možná přispěly k rozhodnutí císaře Karla IV. vybudovat zde lázně. O objevení Karlových Varů vypovídá reliéf umístěný nad pramenem.
Prakticky se jedná o jeden pramen, který je sveden do dvou váz. Avšak díky větší nadmořské výšce horního vývěru a fyzikálním zákonitostem, má Zámecký horní pramen jinou teplotu i obsah CO2 než jeho dolní varianta. Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden na Tržní kolonádu. Vývěr v kolonádě Zámecké je určen pouze pro klienty Zámeckých lázní. Plastiku ducha pramenů bohužel neuvidíte.
Z technický důvodů pramen do odvolání uzavřen. Prakticky se jedná o jeden pramen, který je
sveden do dvou váz. Avšak díky větší nadmořské výšce horního vývěru a fyzikálním
zákonitostem, má Zámecký horní pramen jinou teplotu i obsah CO2 než jeho dolní varianta.
Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden na Tržní kolonádu. Vývěr v kolonádě
Zámecké je určen pouze pro klienty Zámeckých lázní. Plastiku ducha pramenů bohužel
neuvidíte.
Pramen se od svého objevení (1838) několikrát ztratil a znovu objevil. Uskutečnilo se několik
vrtů, díky nimž může být i dnes lázeňskými lékaři předepisován.
Už od 16. století je užíván k lázeňské léčbě. Dříve hlavně ke koupelím. Vodu z oblíbeného pramene bylo kdysi možné koupit téměř ve všech českých lékárnách.
Od 16. století do roku 1945 se jmenoval Nový pramen. Voda z něho vyvěrající byla svého času více oblíbená než ta z Mlýnského pramene. Měl i svou kolonádu Nového pramene, která byla později přestavena a pojmenována jako Mlýnská.
Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se prý svou vydatností a silou mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Kníže Václav II vytéká před kolonádou naproti orchestřišti.
Původně nazývaný pramen Alžbětiných růží. Vznikl spojením čtyř menších pramenů.
Do roku 1845 vyvěral v říčce Teplé. Po terénních úpravách byla jeho voda přivedena do míst
dnešní Mlýnské kolonády.
Byl objeven v druhé polovině 19. století při stavbě Lázní III. Své nynější jméno má od konce 2. světové války. Dříve se jmenoval Lázeňský, poté nesl jméno Františka Josefa I. Altán s pramenem najdete mezi Lázněmi III a Mlýnskou kolonádou.
V půlce 19. století vytryskl při hloubení základů pro Vojenský lázeňský ústav. Původně se jmenoval Císařský pramen. Vytéká v prostorách VLÚ vedle kolonády. Je přístupný od 6:00 do 18:30 každý den.
Od 1.7.2015 je obnoven provoz pramene. 14. karlovarský minerální pramen, pramen Štěpánka, vyvěrá v dřevěném altánu Aloise Kleina v parku před parkhotelem Richmond na jižním okraji města Karlovy Vary. Pramen patří k nejchladnějším karlovarským minerálním pramenům. Zároveň se jedná o nejjižněji položený vývěr pramene na území lázeňského města.
S tímto pramenem se lázeňští hosté setkávají od roku 2001, obsahuje méně minerálů než ostatní prameny, ale větší množství CO2. Z hadí tlamy vytéká přímo v Sadové kolonádě.
Kde nás najdete?